dovolte nám s úvodem roku sdílet některé "vodní" informace, které mají za cíl propagovat krásu vodních prvků u/v obydlí člověka. Lze tak krátit čas při čekání na jaro, kdy zase zahradní vodní rostliny a lekníny přivítají tento svět. Zároveň, jak již bylo napsáno, i voda v interiéru - akvaristika nás zajímá a jsme velcí milovníci interiérových přírodních nádrží. Berte proto tento článek jako jednu z mnoha sond do našich myšlenek a zájmů. Představujeme jeden výrazný směr přírodní akvaristiky - IWAGUMI.

   Iwagumi je koncept postavený  na kamenech (japonský překlad zní v češtině jako „skalní útvar“). Jde o klasickou a častou variantu dnešní tvorby akvárií v přírodním stylu, kde dominantou je určitý počet více či méně viditelných kamenů.

   Iwagumi je volba mnohých přírodních akvaristů, zejména milovníků práce mistra Amana, je stylem vyznavačů vzdušných designů, také je častou volbou chovatelů sladkovodních krevetek. V jednoduchosti je přece krása. Výsledek bývá opravdu úchvatný.  Při  uváženém přístupu vynikne i jedna krásná vlastnost tohoto konceptu. Je to kouzlo vnímání měřítka, kdy  lze relativně snadno opticky oklamat oko pozorovatele, a dosáhnout cíleného převedení úchvatného krajinného reliéfu do jinak malé nádrže.  Jistě to znáte. Stojíte v krajině a nemůžete se pohledem nabažit, berete fotoaparát a snažíte se zachytit krásu místa a okamžiku. Totéž lze stvořit pomocí akvária. Třeba pak i díky volbě Iwagumi layoutu.

   Zpět na cestu bližšího poznávání onoho hezky znějícího označení. Při tvorbě Iwagumi dle pravidel vzniká nutnost použití lichého počtu kamenů a nemá se zapomínat na orientaci těchto prvků. Zajímavé, že?

   Lichý počet kamenů pak neznamená jen to minimum, ale v tomto kontextu ideálně tři a více. Vždy jeden kámen je ten “hlavní”. Bývá označován jako Oyaishi resp. Oya-ishi a je umístěn mimo střed nádrže. Jako Soeishi jsou označovány kameny volně navazující na hlavní dominantu. Má to svou logiku, vždyť dominanta (bez dalších podobných prvků) je tak trochu nesmyslná a často žádaná gradace se u solitéru nedostaví. V případě více jak tří kamenů pak přichází označení další a to je Fukuseki pro kámen s druhotnou dominancí. Je zároveň menší než jsou Soeishi. Teď  lze jistě uvažovat o pauze při čtení a o množících se myšlenkových pochodech, vznikají představy, vzniká sen nebo dokonce plán si to zkusit. A o to nám jde, nabudit zájem a třeba přilákat k úžasné akvaristice nové zájemce :-).

   Sluší se zmínit, že Oyaishi nebo též anglicky Oya stone lze bez přehánění označit jako "ohnivý kámen". Je to kámen mnoha barev, s odolností vůči ohni (jak vlastní, tak duchovní). Citlivý a spirituálně naladěný člověk bude v této fázi čtení po nějakou dobu mimo realitu, geolog pragmatik si zafixuje, že je tedy třeba asi vyvřelina. Lze ale nalézt informace, že učitel a mistr Amano u popisu svých realizací zmiňuje, že klidně volí kameny, co se mu libí s tím základním pravidle, že použitá hornina nesmí okamžitě ovlivňovat parametry vody. Blok opuky jako Oya stone proto raději nevolme.

Sanzon Iwagumi

   Jde v zásadě o totéž, jen s výrazným významovým pohledem na věc. Jde  vždy o trojici kamenů, kde velký doplňují dva malé. Layout San–zon tvoří doslovně “tři věže” Základem je centrální kámen chuusonskei (Budha) a dva menší kyoujiseki (jeho sluhové, učedníci).

   Velký kámen je pak v nádrži umístěn tak, že menší učedníci mu naslouchají (tedy  jsou na jeho stranách) a  i  orientace hlavních os těchto sekundárních kamenů má být směřována k onomu centrálnímu kameni. Svou roli v rozložení všech prvků hraje také pravidlo zlatého řezu (tedy poměr 1:1,618).  

    Zlatý řez  je mnohými pova žován za etalon estetiky a najdem e ho nejen ve stavitelství a v umění, ale hlavně v přírodě na listech, na ulitách, na semenech mnoha stromů a rostli n. Proto i tento atribut v budování přírodního akvária má svou podstatnou úlohu a neměl by být tvůrcem úplně opomenut.

Úloha rostlin

   Ty mají v Iwagumi konceptu své nepostradatelné místo. S ohledem na cíle tvůrců na konečný vzhled nádrže asi nikdy žádnou soutěž přírodních akvaristů nevyhraje nádrž plná růžkatce. Stejně tak přehnaně „barevná“ směs, která je typická pro přírodní akvária holandského typu, nemusí být tou pravou volbou. Jsme přeci jen v Japonsku, které je charakteristické svou disciplínou a významovou hloubkou v mnoha oblastech. Asketismus a mnohdy tématické skladby rostlin bývají tím typickým  a správným směrem. Omezenost rostlinných druhů v nádrži má i své praktické stránky. Mnozí akvaristé jistě přiznají osobní zkušenost s vnitřním bojem rostlin o světlo a o stanoviště. Typickými jsou proto  Eleocharis acicularis , Glossostigma elatinoides, Hemianthus callitrichoides, Riccia fluitans a různé druhy mechů. Cílem je sjednotit nebo definovat "zelenou" plochu, dotvořit onen krajinný ráz a podporovat skalní dominanty. Lze si tak opravdu připomenout ten zážitek z cest.

Shrnutí

   Iwagumi tedy nezastupují poházené kameny v akváriu a nějaké ty kytky. Jde o dost promyšlený koncept/layout, kde puntíčkář má dostatek prostoru pro seberealizaci a netrpělivý větroplach může klidně zešílet. Počet přiložení pravítka zapáleného přírodního akvaristy pak může v úvodu realizace Iwagumi sebrat mnohem více času než zabere to obvyklé trio významných úkonů typického akvaristy společenského akvária v podobě vložení propraného písku, instalace těch pár kamenů a napouštění vodou.

   Proto je dobré si realizaci Iwagumi předem rozmyslet a hlavně naplánovat. Obzvlášť, když dost zásadní věc ještě nezazněla. Iwagumi, se svou vizuální čistotou neznamená jednoduchost následné péče o založenou nádrž. Důvodů je několik:

- častá obměna vody (1/3 až 1/2 vody týdně)
- řízená doma osvitu je samozřejmá, kvalitní světelný zdroj je nutnost
- přiměřené sycení pomocí CO2 je dobré nevynechat
- pravidelný monitoring nádrže  (řasy, kontrola rostlin a živočichů indikujících stav akvária)

   Je to takové neustálé koukání na běžící hodiny  s budíkem a úvaha, zda ukazují správný čas, zda nejdou napřed nebo pozdě. Jak běží čas, tak přichází otázky, zda ty hodiny jsou vůbec hezké, proč byly v něčem tak drahé. Někdy přichází to probuzení ze sna, když to zazvoní a pokud člověk ten alarm nesebere a  nevypne, může se to rozbít trvale. A to je pak konec.

   Jelikož velmi rychle lze něco napsat a skončit a již hůře se věci dělají, tak se sluší zmínit praxe. Dovolte tedy krásné příklady nádrží od lidí, co to opravdu umí. Netřeba nic komentovat, stačí pustit ven vlastní fantazii a snít u nich, odbourat stres a zotavit se.  K tomu jsou určeny. Lidé dnes rádi hledí k západnímu stylu života, ale  v této oblasti je nutné jít východně za vzorem. Krásné nádrže ale nemusíme najít až za oceánem u autorů z Číny, Japonska, Taiwanu atd. I v ČR jsou lidi, kteří mají nejen znalosti akvaristů profesionálů, ale také cit a pak i  úspěchy v mezinárodních soutěžích s obrovským kreditem typu IAPLC. Pohled na nádrže soutěžících u mnohých vyvolá jistě krátkodobou strnulost výrazu obličeje s častým posunem spodní čelisti. Jako národ pak můžeme být hrdí, že i Češi se v tom světě neztrácejí.

Obr: Krásný příklad  Iwagumi nádrže (Zdroj: http://www.amanotakashi.net/)

Obr: Příklad použití více kamenů a jednoho rostlinného druhu (Zdroj: web)

Hodnocení  těchto řádků nechám na jiných, sám to vidím takto:

Iwagumi mě zajímá, chci to mít, chci si to alespoň zkusit a třeba se posunout. Také chci potěšit oči i ducha. Nemám je předem velké (ani oči ani ego), zvolím raději malou  nádrž, kde katastrofa nebude tolik bolet, výměna vody je otázka chvilky. Půjdu cestou pokory v pořizovacích nákladech a budu pracovat s nejdostupnějšími zdroji. Nehodlám  s výsledkem soutěžit, ale nemám problém výsledek sdílet. Vím, že údržbu tedy zvládnu denní, že endlerky z domova to společně s domácími krevetkami pozvednou. Bude to jakýsi Jing a Jang, kdy krevetky zastoupí ten světlý trend dnešní moderní akvaristiky a živorodky tmu a nezájem dnešních akvaristů, kteří se upírající často k velkým cichlidám a k tetrovitým.

                                                                                                        Tomáš

Projekt AGAU: Mini Iwagumi v mé kanceláři

   Jelikož v době psaní tohoto článku zbývá pár dní do začátku roku hada, tedy roku, který prý přeje kreativcům a je v zásadě příznivě nakloněn všem hadům, a jelikož jsem sám had a akvaristika je součástí 2/3 mého života, zlatý řez byl seminárkou před mnoha lety a rád tvořím, knihy Takashi Amana znám nějaký ten rok, tak jsem s Novým rokem překonal ostych a v roce 2012 nechal vlastní obavy. Rozhodl jsem se pro svou malou Iwagumi nádrž, kterou si zkrášlím kancelář. Beru to jako test, formu učení. Zároveň je cílem mít na stole ten odbourávač stresu, nástroj na regulaci negací,.... v mé každodenní práci se to opravdu hodí.

Pro daný projekt jsem zvolil desatero kroků:

1) najít doma lepené akvárium ze skla  tl. 3mm  o velikosti 40šx20hx25v (20 litrů)
2) najít zbytek písku Rataj Profi soil v domácích zásobách, opět namočit a nechat sednout
3) upravit černé lávové kameny z domácích zásob pro záměrně zvolený layout Sanzon
4) nechat zaběhnout filtrační hmotu v externím filtru Blau FM60 (4W, 60 l/h)
5) zkusit 2x diodové světlo (3W, ekvivalent 15W žárovky, 2700K - bílá), které stejně nebude stačit :-)
6) zvážit nějaký ten mini CO2 set
7) připravit si 30ks Glossostigma elatinoides
8) vyčlenit si  Neocaridina denticulata „Red Cherry“  v počtu 20ks
9) vyčlenit si trojici samců Poecilia wingei taktéž z domácích odchovů
10) vše dát dohromady a uplatňovat PDCA cyklus

Ke dni 5.1.2012 jsou splněny kroky 1-5, 7, 9 na zbytku se pracuje.

 Foto 1: Použité lávové kameny                      Foto 2: Glossostigma elatinoides
  

Foto 3: Poecilia wingei - mladý samec              Foto 4: Neocaridina Red Cherry
  

Výsledek po založení ke dni 7.1.2013:

(finální foto bude doplněno) - písek zaplaven. Všiměte si, jak substrát Profi Soil po pár dnech není plně nasáknut a granulky se převalují na dně, pohybují se ve vodním sloupci a plavou na hladině. Proud filtru si je stahuje k nasávání a tvoří onu "bambulku". Ruce si stále hrají s umístěním kamenů...

Foto 4: mezitím posilování růstu rostlin            Foto 5: Uvodní vzhled nádrže